Vaše onemocnění

Bolesti, omezený pohyb, otoky a projevy nestability kloubu jsou obtíže vzniklé úrazovým nebo neúrazovým mechanismem, které Vás přivedly k lékaři, na jehož doporučení máte absolvovat artroskopické vyšetření. To má objasnit původ Vašich obtíží, zjistit rozsah poškození kloubu a tím umožnit jeho léčení podle dostupných léčebných metod. Operační zákroky proveditelné při artroskopii budou provedeny při operaci a tím zrychlí a zlepší léčebný postup.

K zlepšení léčebného procesu je vhodné využít metodu ACP

Operační postup

Artroskopie je v současné době metodou volby v diagnostice a ošetření poranění nitrokloubních struktur kolenního kloubu. Je prováděna v šetrné celkové anestezii miniinvazivním přístupem. Pomocí dvou 15 mm řezů po stranách kolene je zavedena operační kamera s kabelem přenášejícím obraz kloubu na monitor, proplach fyziologickým roztokem a speciální operační nástroje. Pro lepší přehled v kloubu se operace provádí v tzv. bezkrevnosti. Na stehno operované končetiny se umístí pneumatická manžeta, která je po dobu operace naplněna stlačeným vzduchem. Tím se sníží prokrvení končetiny a zabrání krvácení do kloubu. Provádí se několik operačních výkonů dle typu poranění

Po výkonu je pacient převezen na dospávací jednotku, kde se zotaví pod dohledem sester a lékařů a za zhruba 2 hodiny po zákroku odjíždí s poučeným doprovodem dospělé osoby do domácího prostředí. Pacient obdrží Lékařskou zprávu od chirurga s mobilním kontaktem a termínem převazu, léky proti bolesti a ev. nízkomolekulární hepariny včetně instruktáže. Dále Poučení po výkonu v celkové anestezii s mobilním kontaktem na anesteziologa, které s doprovodem důkladně prostuduje a důsledně dodržuje, aby se vyvaroval zbytečných zdravotních obtíží.

Pooperační průběh

Průběh léčby je ovlivněn zejména typem zranění a zvolenou léčbou. Po diagnostické a jednoduché operační artroskopii je nutné šetření operované končetiny po dobu 1 -2 týdnů chůzí o berlích se zátěží do 1/3 váhy a doba pracovní neschopnosti je cca 2-4 týdny. Podle typu provedeného výkonu může být doba léčby delší a doplněná imobilizací v ortéze (viz výše). Stejně tak i délka rekonvalescence a rehabilitace se liší v závislosti na tíži zranění a zvolené léčbě. Dlouhodobá prognóza závisí na tíži poranění, stavu kolenního kloubu před úrazem i na celkovém zdravotním stavu. Po ošetření částečné ruptury menisku a drobného defektu chrupavky do 1cm2 lze předpokládat zhojení bez trvalých následků. Při odstranění větší části nebo celého menisku dochází k vyššímu opotřebení chrupavky a je možný postupný úbytek chrupavky čili rozvoj artrózy kolenního kloubu. Větší defekty chrupavky než 1cm2 se hojí méněcennou vazivovou chrupavkou, což se projevuje chronickými bolestmi zejména po zátěži a výpotky v kloubu. V indikovaných případech je proto prováděno překrytí těchto defektů autotransplantátem (viz výše). Přetržení zkřížených vazů (nejčastěji přední zkřížený vaz) je v závislosti na stupni nestability kolenního kloubu, celkovému zdravotním stavu a sportovních aktivitách indikováno k plánované náhradě ve druhé době.

Jiné možnosti léčby

Jedinou operační alternativou artroskopie je ošetření nitrokloubních struktur otevřeně tj. z artrotomie, která se provádí z cca z 5-10-ti cm řezu na přední straně kolenního kloubu s protětím úponů čéšky a kloubního pouzdra. Přístup je výrazně invazivnější, neposkytuje lepší přehled než artroskopie, zvyšuje pravděpodobnost ranných komplikací a je spojen s delší imobilizací a rekonvalescencí kolenního kloubu. V některých případech (nitrokloubní zlomeniny, transplantace chrupavky apod.) je však nezbytný k náležitému provedení výkonu. Další možností je postup konzervativní. Při odmítnutí navrhované artroskopie může dojít ke zhoršení obtíží a trvalému poškození nitrokloubních struktur. Dochází zejména ke vzrůstajícímu poškozování chrupavky, jejíž změny jsou nevratné a mohou vést k rozvoji artrózy i přes dodatečný operační zásah. Následkem jsou trvalé bolesti, opakované výpotky a omezení funkce kloubu.