Artróza
Artróza, neboli arthróza, latinsky arthrosis, lidově a trochu nesprávně „revma“ patří mezi degenerativní onemocnění kloubů. Je nejčastějším kloubním onemocněním. Postihuje stále více lidí ve stále mladším věku. Výskyt stoupá s věkem, může se projevit již ve věku 30 let, rentgenové změny typické pro artrózu nalezneme u 40% osob mezi 45 a 65 lety a téměř 70 % osob starších 65 let. Nejvíce postihuje nosné kyčelní a kolenní klouby, najdeme ji však běžně i v jinde - páteř, rameno, loket, kotník, malé klouby prstů atd. V pokročilých stádiích se typicky projevuje bolestí při pohybu, ztuhlostí, otoky kloubů a poruchou pohyblivosti postižených končetin.
Artróza není na rozdíl od artritidy způsobená zánětem. Jde o poškození kloubní chrupavky a kosti vznikající z opotřebení. K zatížení kloubů a drobnému opotřebovávání dochází při běžném každodenním pohybu. Naše tělo se s tím vyrovnává neustálým obnovováním chrupavek. Přibližně kolem 40 let se schopnost obnovy snižuje. Chrupavčitá vrstva v kloubu se ztenčuje a kosti se začínají odírat o sebe. Rozvíjí se artróza. Nepostihuje jen chrupavky a kosti, zasahuje celý kloub. Díky bolestem vznikajícím při pohybu postiženého kloubu se rozsah pohybu omezuje. Na to reagují i okolní struktury - vazy a svaly. Dochází k jejich oslabení. Obtíže se tím ještě zhoršují a rozvíjí se začarovaný kruh. Na kosti vznikají výrůstky, které deformují a zcela mění původní ušlechtilou stavbu kloubu.
Především nadměrné zatížení kloubů je zodpovědné za rychlejší opotřebovávání chrupavek a rozvoj artrózy. Hlavní rizikové faktory jsou:
Základem je odběr anamnézy, celkové fyzikální vyšetření. Většinou bývají charakteristické obtíže, všímáme si rozsahu aktivní a pasivní pohyblivosti v jednotlivých kloubech a příznaků spojených s pohybem. Rentgenové vyšetření ukáže zobrazení kostí, jejich vzájemné postavení, charakter kloubních štěrbin, změny ve struktuře kostí a přítomnost kloubních výrůstků. Nedostatkem RTG vyšetření je neschopnost zobrazení chrupavky. Její stav lze v časných fázích onemocnění pouze odhadnout podle šířky kloubní štěrbiny. Proto k dalším zobrazovacím metodám patří počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MR).
Důležitou roli v diagnostice i léčbě artrózy má miniinvazivní artroskopické vyšetření, kdy pomocí tenkého kamerového systému vidíme všechny kloubní struktury in natura a můžeme je přímo jako fotografie či videa uložit do elektronické karty pacienta. Současně je možné pomocí speciálních artroskopických nástrojů ošetřit všechny poškozené struktury, kloub vyčistit a připravit pro další léčbu. Diagnózu může upřesnit laboratorní vyšetření vzorků krve či punktátu nitrokloubní tekutiny.
Současná medicína nedokáže artrózu zcela vyléčit. Dokážeme ji však zastavit a účinně zmírnit obtíže, ulevit od bolesti, zachovat funkce kloubů a omezit jejich strukturální změny.
V těžkých stadiích artrózy je nutné operační řešení pomocí náhrady postižených kloubů umělými protézami. Široká nabídka spektra kloubních náhrad lišících se použitými materiály, velikostí, vlastnostmi i výdrží umožní individuální výběr pro každého pacienta. Životnost protéz je omezená. Proto by jejich implantace měla být až konečným řešením. O indikaci ke kloubní náhradě a výběru hodné protézy rozhoduje ortoped.
Vhodnou prevencí ale i základním režimovým opatřením v léčbě artrózy je postupná redukce nadváhy společně s vhodnou pravidelnou fyzickou aktivitou. Ideální je jízda na kole, plavání, jízda na běžkách, ale vhodné jsou mnohé další sporty v rozumné míře a rekreační podobě. Měli byste se vyhnout sportům způsobujících nadměrné zatížení kloubů a spojených s jednostrannou zátěží - např. výkonnostní a vrcholový fotbal, hokej, basketbal, házená, běh na tvrdých površích atd. Redukce nadváhy odlehčí Vašim kloubům a sníží zatížení jejich chrupavek. Dostatečnou a vhodnou pohybovou aktivitou docílíte posílení svalů a stabilizace kloubů. Prospěje i zdravé stravování s obsahem vitamínů a minerálů, případně je možno doplnit vitamín C, D, E a preparáty s kolagenem.