Upozornění pro klienty

K první návštěvě si prosím vezměte s sebou všechna předchozí vyšetření (neurolog, EMG) a snímky (rentgenové, CT, MR atd), které máte k dispozici. Pokud snímky nemáte, požádejte odesílajícího lékaře, aby snímky do Centra jednodenní chirurgie poslal (poštou nebo elektronicky). Bez kompletní dokumentace nemůže neurochirurg váš případ plně posoudit!

Syndrom karpálního tunelu je nejčastějším tzv. úžinovým syndromem periferního nervu na horní končetině, kterým bývá postiženo asi 10 % všech lidí (mnohem více se vyskytuje u žen). U tohoto syndromu dochází k útlaku středového nervu (n. medianus) v místě karpálního tunelu. Karpální tunel je charakterizován jako kostěno-vazivová struktura, jehož prohnuté dno je tvořeno zápěstními kůstkami a stropem tvoří silný příčný vaz napjatý mezi okrajovými kostmi na palcové a malíkové straně ruky.  Tento „tunel“ obsahuje středový nerv a šlachy ohýbačů prstů a palce. Při zúžení prostoru tunelu dochází ke zvyšování tlaku uvnitř tunelu, na který je nejvíce citlivý právě tudy probíhající středový nerv se vznikem typických příznaků. Tento stav nejčastěji vzniká jako následek dlouhodobého přetěžování zápěstí, typicky při nevhodné ergonomii práce s PC myší. Nejvíce postihuje ženy ve středním věku.

Příznaky syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu funkčně postihuje oblast ruky, kterou nervově zásobuje právě středový nerv. Poškození nervu se projevuje brněním prstů ruky typicky jdoucí do prvního prstu (palce) až do třetího prstu (prostředníku) a do přilehlé poloviny čtvrtého prstu. Brnění, které může přecházet až v nepříjemné pálení může postihnout jen některé, nebo i všechny prsty, ve vážnějších případech se ale může šířit také výše do lokte nebo až ramene. Maximum obtíží lidé udávají v noci nebo nad ránem, kdy mohou být až probuzeni ze spánku. Obtíže často ustoupí po protřepání postižené ruky. V pokročilejších případech pak dochází k pocitu chladných prstů, změn na kůži (suchost, odlišné zbarvení), bolestem či zhoršené citlivosti a obratnosti postižených prstů. V konečném stádiu dochází vlivem atrofie nervu k úbytku svalové hmoty palce.

Diagnostika syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu stanovuje ve většině případů neurolog na podkladě typických příznaků popisovaných pacientem a potvrzených elektromyografickým vyšetřením vodivosti nervů horní končetiny (EMG)

Léčba

Léčba syndromu karpálního tunelu je v počátečním stádiu většinou konzervativní, kdy za pomoci režimových opatření, rehabilitační léčby, aplikace kinesiotapu, podání nesteroidních antirevmatik či místní aplikací kortikoidů do karpálního tunelu je dosaženo většinou přechodné úlevy od obtíží. Pokud není konzervativní léčba úspěšná, lze provést operační řešení v režimu jednodenní chirurgie - dekompresi (uvolnění) středového nervu, buď klasickou otevřenou cestou, nebo za pomoci mini-invazivního přístupu.

Operační léčba má za cíl uvolnit tlak vyvíjený na středový nerv v jeho průběhu karpálním tunelem, aby došlo ke zlepšení jeho prokrvení a následující úlevě od popisovaných obtíží. Druh operačního řešení - mini-invazivní nebo klasický otevřený s Vámi probere lékař při osobním setkání na základě indikačních kritérií a Vašich preferencí.

K dosažení co nejpříznivějšího výsledku léčby je nezbytná nejen vlastní operace, ale také následná pooperační péče s dodržováním všech pooperačních režimových opatření a prevence činností, které nesou zvýšené riziko vzniku komplikací v ráně či recidivy onemocnění.

Uvolnění středového nervu je obecně jedna z nejefektivnějších operací, kdy zlepšení udává více než 95% pacientů.

Možnosti léčby:

1. klasicky otevřenou cestou plně hrazenou ZP
2. miniinvazivně s možnou endoskopickou asistencí s příplatkem 3000Kč

Mini-invazivní operace karpálního tunelu s možností endoskopické asistence

Centrum jednodenní chirurgie Hradec Králové zavádí novou operační metodu – mini-invazivní operaci karpálního tunelu s možností endoskopické kontroly, kterou bude provádět zkušený neurochirurg MUDr. Petr Krůpa, Ph.D.

Výhody mini-invazivní metody

Mez největší výhody mini-invazivního přístupu patří především rychlejší zhojení operované ruky, což je ve většině případů spojené s kratší rekonvalescencí a možností dříve se vrátit do práce ve srovnání s klasickou otevřenou metodou.

Návrat do pracovního režimu u klasické otevřené operace je doporučen vrozmezí 8-12 týdnů v závislosti na využívání a zatěžování operované ruky. Při využití mini-invazivní metody je tato doba v průměru zkrácena na 2-4 týdny. Rychlejší návrat do práce je umožněn umístěním operačního kanálu do méně vytížené části ruky a tedy menšího rizika komplikací v ráně při manuální práci.

Mini-invazivní výkon provádíme z krátkého řezu v ohybové rýze na zápěstí. V této lokalitě je možno uvolňovaný nerv velmi bezpečně nalézt a následně chránit během výkonu. Taktéž toto umístění řezné rány umožňuje velmi dobré kosmetické výsledky. Po nalezení nervu a jeho sondáži je postupně tento nerv uvolňován přestřihnutím vazu (ligamentum carpi transversum), který nerv utlačuje. Výhodou tohoto mini-invazivního přístupu je selektivní protětí vazu bez nutnosti poranění měkkých tkání nad vazem, které mohou i nadále plnit svou funkci. Výsledkem této operace je také menší pooperační jizvení, které může být jednou z příčin recidivy obtíží u otevřené klasické metody.

Kontaktní formulář

GDPR zpracování osobních údajů

* - takto označené položky je nutné vyplnit